Štítky

neděle 19. srpna 2012

První nesmělé krůčky v centru Tampere


Můj současný domov přímo v centru.
Moje „kolej“ je dokonalá. Píšu uvozovky, protože nevím, zda tento luxus takto nazývat. Vždycky jsem snila o tom, že budu bydlet v centru. Prostě vyjdeš a seš tam. Těžké nákupy? To se přežije, samoška ve stejné budově, jako můj současný domov. Velký hlad? Stačí si vybrat z té škály pizza a kebab restaurací, pro náročnější je tu McDonald otevřený dokonce až do 4 ráno. Chuť na pořádné pivo? Ještě jsem se ani pořádně nerozhlédla a už vidím ceduli Pilsner. Ano, určitě bude předražený, ale o tom se tady ve Finsku radši moc nemluví.
Šla jsem tedy obhlédnout město. Bez průvodce, bez informací, prostě se někam těmi rušnými uličkami propletu. Netrvalo dlouho a už jsem byla na náměstí. Vidím divadlo, nějaký kirkko (kostel nebo katedrála? ve finštině je to všechno kirkko) a největší úsměv mi vykouzlí můj oblíbený stánek se zmrzlinou, vypadající stejně, ať už jsem v jakémkoliv koutě Finska. To je vůně domova.
Potom už mi to nedá a chci vidět alespoň zdejší kauppahalli a dát si něco dobrého k obědu. Zapomínám, že je sobota a já se vypravila do města poněkud později, takže žádná kauppahalli nebude. Místo toho jdu najít kauppatori, kde bych se pokochala čerstvými finskými vůněmi. Ve většině městech je to typické náměstíčko, kde jsou uprostřed vedle sebe poskládány stánky. Tady je to ale tak trochu Helsinki-style. U peřeje zdejší řeky Tammerkoski se rozléhají malé stánky se vším možným. Blízko je obrovský moderně vypadající most, kousek vedle továrna, která nám připomíná průmyslový charakter města. Do toho svítí sluníčko, je krásný letní den. Kousek dál je nákupní centrum tvářící se skromně, ale ve skutečnosti je neuvěřitelně obrovské. Chvíli přemýšlím o laponské restauraci s venkovním sezením, ale pak si nechám zajít chuť, peněženku můžu jít provětrat jindy.
Obchody vypadají lákavě, ale radši provozuji je neškodné window shopping. Najdu jiný východ a jdu opět slepě tam, kam mě nohy zavedou. A kam mě nezavedou? Kam jinam, než opět k ceduli Pilsner. Ano, objevila jsem se zpět v mé ulici. No není to nádhera? 

Výhled z tržiště přímo u řeky

Další most hned vedle bývalé továrny vedoucí k obchoďáku (a následně i domů)

2 komentáře:

  1. Tam je fakt ten mekáč otevřenej až do 4??? :-O

    OdpovědětVymazat
  2. Přesně tak, Finové rádi po chlastu jedí nezdravé jídlo ;)

    OdpovědětVymazat